Základní informace

V originále: Dursch wilde Kurdistan
První vydání: 1892
Oblast: Orient

Česká vydání

• 1898-1899 Benediktinské nakladatelství a knihkupectví, Brno
• 1898-1900 Josef R. Vilímek, Praha
• 1904-1905 Josef R. Vilímek, Praha
• 1908-1909 Josef R. Vilímek, Praha
• 1930-1931 Toužimský a Moravec, Praha
• 1970-1973 Olympia, Praha
• 1992 A-MOR Hanácké nakladatelství, Vyškov
• 1992-1993 Olympia, Praha

POZOR! Následující text vyzrazuje obsah i zápletky díla!

Kara ben Nemsi a jeho společníci putují do Amadiyahu. Přidá se k nim Sir David Lindsay, nevrlý člen anglického Travellers club. V Amadiyahu se Kara ben Nemsi seznámí s místním vládcem. Během pobytu v Amadiyahu se Kara ben Nemsi dozví o dívce, která byla otrávěna. Pokusí se jí zachránit a když uspěje, babička dítěte mu projevů svůj vděk. Představí se jako Marah Dutimeh a doporučí mu se v nebezpečí obrátit na Ducha jeskyně. Kara ben Nemsi je touto radou velmi zmaten, ale vezme jí na vědomí a nezapomene jí.

Díky průkazu, který získal Kara ben Nemsi v minulé knize, je Amad el Ghandur osvobozen a propuštěn domů. Cesta je dovede do centra bojů mezi Kurdy a Nestoriány. Bey z Gumri, přítel a společník Kara ben Nemsiho, chce s Nestoriány vyjednávat, ti ho ale neberou na zřetel a místo toho zajmou samotného Kara ben Nemsiho. Jsou mu přiděleni dva strážci, kteří ho mají ochraňovat a dohlídnout, aby se nepokusil utéct. Oba dva však k Kara ben Nemsimu chovají silnou náklonost a proto Kara ben Nemsimu na základě jeho vlastní žádosti dovolé navštívit tajemnou Jeskyni mysli, kde se má ukrývat Duch jeskyně. Kara ben Nesmi si to vyžádal, protože si vzpomněl na radu stařeny, které uzdravil vnučku. Vstoupí do jeskyně a potkává svou starou známou, Marah Durimeh. Ta mu odhalí, že ona sama je Duchem jeskyně a také je královnou starobylých Kurdů. Společně urovnají spor mezi Kurdy a Nestoriány. Během jejich loučení, když se Kara ben Nemsi rozhodne pokračovat dále ve své cestě, obdrží od Marah amulet, který by mu měl pomoci, pokud se dostane do nějakého nebezpečí.

Napsal Pavel Moravec