Bílý otec
Bývalý profesor na vysoké škole a buřič, vinou jehož nabádání bylo několik mladíků odsouzeno k doživotnímu trestu. Aby napravil své činy, stal se učitelem a kazatelem u Apačů a celý život zasvětil civilizaci indiánů.
Z lesa se vynořil malý, hubený, přihrblý muž, ozbrojený jen puškou a nožem, oblečený po indiánském způsobu v kožených kalhotách, lovecké košili a jednoduchých mokasínech. Na první pohled se nedalo rozeznat, je-li to běloch, či Indián; ostře řezané rysy v tváři sice mohly prozrazovat indiánskou krev, ale kůže, třeba opálená, jako by patřila spíš bělochovi. Z nepokryté hlavy splývaly až na ramena dlouhé šedé vlasy a v tváři planuly dvě neobyčejně živé oči. Dodávaly jí zvláštní ušlechtilý výraz, a postavě i přes onu tělesnou vadu opravdovou důstojnost.
„Vůbec ne, sir! Já jsem ostatně zvyklý, že se mi pošklebuje čeládka, protože rozumný člověk to prostě neudělá: a nerozhází mě ani posměšky bílé čeládky… Ale teď, když vím, kdo jste, vás mohu seznámit se svými průvodci. Konečně – budete mít sami příležitost.“
Napsal Tomáš Volf
© 2014 Tomáš Volf